Právo spolčovací – občanská sdružení

1. Stručně o právní úpravě sdružování (spolčování)

Článek 20 Listiny základních práv a svobod zaručuje „právo svobodně se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích, zakládat politické strany a politická hnutí“. Výkon těchto práv lze omezit pouze zákonem.
Zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, několikrát novelizovaný, naposled zákonem č. 151/2002 Sb., upravuje vznik, zánik a charakter (nepolitických) občanských sdružení.

Sdružení vzniká registrací. Ministerstvo vnitra má k registraci (v případě, že nezjistí důvody k jinému postupu) předepsánu lhůtu 10 dnů. Pokud nebylo ve lhůtě 40 dnů doručeno jeho rozhodnutí o odmítnutí registrace, vzniká sdružení i bez výslovného rozhodnutí. Proti rozhodnutí o odmítnutí registrace je možno do 60 dní podat opravný prostředek k Nejvyššímu soudu ČR. Občanská sdružení nesmějí provozovat výdělečnou činnost ani činnost vyhrazenou politickým stranám. Pro církve a náboženské společnosti platí odchylná právní úprava. Odchylky platí i pro odborové organizace. Ministerstvo vnitra může v případě porušení některého zákazu sdružení rozpustit. Proti takovému rozhodnutí je možno podat opravný prostředek k Nejvyššímu soudu ČR. Člen sdružení má právo na soudní ochranu proti nezákonnému nebo stanovám odporujícímu rozhodnutí orgánů sdružení. Má právo, aby soud na základě jeho návrhu určil, zda je rozhodnutí orgánu sdružení v souladu se stanovami a zákonem. Soud zde postupuje podle ustanovení občanského soudního řádu (řízení ve věcech, o nichž rozhodl jiný orgán nežli soud).

V podstatě jediné, čeho je zapotřebí k založení občanského sdružení, je vytvoření přípravného výboru skládajícího se nejméně ze tří občanů, z nichž alespoň jeden je starší 18 let, a sepsání stanov. Tento výbor podává návrh na registraci a připojí k němu (dvojmo) stanovy. Tyto písemnosti musí obsahovat náležitosti předepsané zákonem.

Návrh na registraci musí podle zákona obsahovat podpisy členů přípravného výboru, jména, příjmení, data narození a bydliště těchto osob, označení toho člena výboru, který je určen jako zmocněnec pro jednání jménem výboru, text stanov ve dvou vyhotoveních.
Stanovy musí podle zákona obsahovat název sdružení, sídlo sdružení, cíl jeho činnosti, orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení (tj. statutárních orgánů sdružení), ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem, dále pak zásady hospodaření. Název sdružení se musí zřetelně lišit od názvů jiných právnických osob již vyvíjejících činnost na území ČR, od názvů státních orgánů nebo mezinárodní organizace, jejího orgánu nebo její instituce, od názvu EU a jejích orgánů a musí obsahovat označení „občanské sdružení“ nebo zkratku „o.s.“.
Nelze zakládat prakticky pouze sdružení s nezákonným cílem nebo která dosahují svých cílů nezákonným způsobem a rovněž sdružení ozbrojená či mající ozbrojené složky (zde jsou pochopitelnou výjimkou ze zákazu sportovní a myslivecká sdružení).

Sdružení jsou právnickými osobami, jejich členy mohou být jak fyzické osoby, tak i právnické osoby s výjimkou obcí. Jsou však jisté náznaky, že se do budoucna uvažuje o vypuštění možnosti členství právnických osob a že bude spolčovací právo zcela nově upraveno v rámci připravovaného nového občanského zákoníku.

2. Vzory návrhu na registraci a stručných stanov sdružení

Viz přílohy na konci souboru ...

3. Nejčastější nejasnosti a praktické rady

Stanovy pište pokud možno stručné a přehledné. Dejte si při tom pozor na následující:

• nevytvářejte početné sdružení. Čím víc je členů, tím složitější a těžkopádnější je jeho fungování. Pokud chcete pracovat se širší veřejností, je účelné pomocí petice sebrat podpisy podporovatelů vašich cílů a s těmito lidmi pak pracovat jako s příznivci sdružení. Pozor na příliš neformální pravidla vstupu do sdružení – může toho být zneužito k záměrnému rozložení sdružení, k „palácovému převratu“ apod.
• specifikujte ve stanovách obvod působnosti sdružení, tedy jeho místní působnost. Učiňte tak výslovně a dobře si rozmyslete, jak široce ji určíte. Raději šířeji, nežli zbytečně úzce.
• dobře rozmyslete, jaké poslání, cíl či předmět činnosti zvolíte. Existuje možnost, aby takové sdružení vstupovalo do úředních rozhodovacích procesů podle některých zákonů – pokud máte za hlavní poslání (jednu z položek označených za hlavní poslání) ochranu přírody a krajiny, můžete následně psát na stavební úřady, báňské úřady, orgány ochrany prostředí, silniční správní úřady a žádat o informování o zamýšlených zásazích nebo zahajovaných řízeních, kdy mohou být dotčeny zájmy na ochraně přírody a krajiny – tedy do jisté míry můžete mít přehled o zamýšlených stavbách a jiných zásazích v území, jež vás zajímá. Stavby a zařízení pro obranu státu nebo cizí vojenská zařízení bude ovšem tendence utajovat – i před vámi. Nicméně infrastrukturní investice a řadu vyvolaných zásahů se utajit určitě nepodaří.
  Pokud budete mít ve stanovách jako cíl ochranu životního prostředí, pak se můžete dostat jako účastník do vodoprávních řízení, ve kterých se bude rozhodovat o povolování vodních děl (nejen přehrady, rybníky či studny, ale i vodovodní řady, kanalizační stoky) a do řízení o odběru vody a o vypouštění odpadních vod.
• pokud do stanov napíšete, že je založeno k poskytování obecně prospěšných činností v oblasti svých aktivit, bude takové sdružení osvobozeno od některých správních poplatků (ověřování písemností, ověřování podpisů obecními úřady).
• pokud možno jednoduše určete, kdo jedná za sdružení navenek, tedy kdo bude tzv. statutárním orgánem sdružení. Není účelné, aby jím byl kolektivní orgán (výbor sdružení apod.). Je možné, aby některé podstatné úkony (např. ekonomické povahy) dělali třeba dva členové výboru společně, jinak je účelné, aby za sdružení jednal předseda a jím zmocnění členové.
• pravidla včleněná do stanov pečlivě dodržujte. Konejte schůze v předepsané periodicitě, z každé schůze by měl být zápis a prezenční listina. Obzvlášť důležité je mít tyto doklady spolu se stanovami po ruce, pokud jde o dokládání volby orgánů sdružení – kdokoli se může ptát, zda osoba x je opravdu předsedou sdružení a zda má opravdu právo za ně jednat.
• pamatujte, že ekonomické aktivity (např. prodej propagačních předmětů, poskytování placených služeb) může být jen vedlejší, nepředvládající aktivitou a případné zisky (přebytky příjmů nad výdaji) je nutno reinvestovat do činnosti sdružení. Je nutno vést účetní evidenci. Revizor by měl hospodaření reálně a pravidelně prověřovat a zjištěné nedostatky sdělovat členské schůzi. Měl by trvat na jejich řešení a odstranění. Je nutno trvat na transparentnosti hospodaření.
• je žádoucí vést transparentní účet, např. u e-banky, takže kdokoli může nahlédnout přes internet do účtu, zjistit příjmy a výdaje.
• pokud bude sdružení přijímat dary, lze doporučit, aby zejména pokud pokud to dárce požaduje, nebo u větších částek docházelo ke sjednání stručné darovací smlouvy (někteří dárci potřebují darovací smlouvu pro zaúčtování daru do daňového základu). Možné znění darovací smlouvy najdete v příloze.