Právo shromažďovací

1. Stručně o veřejných shromážděních a pochodech

Oblast shromažďování upravuje obecně Listina základních práv a svobod ve svém čl. 19:

1. Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno.
2. Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy.

Na tato ústavní ustanovení navazuje zákon č. 84/1990 Sb. o právu shromažďovacím. Novelizován byl vícekrát, podstatné změny provedeny zákonem č. 259/2002 Sb. Tento zákon se vztahuje "též na pouliční průvody a manifestace". Zakazuje shromáždění v okruhu 100 metrů od budov parlamentu a od míst, kde jedná.

Svolavatelem shromáždění může být občan starší 18 let, právnická osoba (organizace) nebo skupina osob. Podstatnou povinností svolavatele je včas shromáždění písemně oznámit obecnímu (městskému, obvodnímu) úřadu. Oznámení musí být učiněno tak, aby je tento úřad obdržel alespoň 5 dní předem. V odůvodněných případech může úřad přijmout oznámení i v kratší lhůtě. Oznámení lze poslat poštou, jistější je ovšem jeho osobní doručení v pracovní den v době mezi osmou a patnáctou hodinou, kdy je úřad za zákona povinen oznámení přijímat. K oznámením podaným dříve než 6 měsíců před dnem konání shromáždění se nepřihlíží.

Náležitosti oznámení:
Písemná forma, uvedení účelu, dne a místa konání a doby zahájení a jde-li o shromáždění na veřejném prostranství, též předpokládané doby jeho ukončení, předpokládaný počet účastníků, opatření, jež svolavatel provede, aby se shromáždění konalo v souladu se zákonem, zejména počet pořadatelů, které k organizování shromáždění určí a způsob jejich označení, má-li jít o pouliční průvod, musí být uvedeno výchozí místo, cesta (trasa) a místo ukončení, jméno, příjmení, trvalý pobyt svolavatele, v případě právnické osoby její název a sídlo a jméno, příjmení a trvalý pobyt toho, kdo je zmocněn v této věci jednat jejím jménem, jméno, příjmení a trvalý pobyt toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení svolavatele, souhlas vlastníka či uživatele pozemku, pokud se shromáždění má konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství.

Úřad je povinen při osobním doručení oznámení písemně tuto skutečnost potvrdit s uvedením dne a hodiny doručení. V případě podání neúplného nebo nepřesného oznámení musí na to úřad svolavatele neprodleně upozornit s tím, že nebudou-li vady odstraněny, nepůjde o platné oznámení. Svolavatel pak může odstranit vady buď hned na místě (v případě osobního doručení) nebo ve lhůtě uvedené v písemném upozornění (v případě doručení oznámení poštou).

Neoznamují se shromáždění pořádaná právnickými osobami a přístupná pouze jejich členům či pracovníkům a jmenovitě pozvaným hostům, náboženská shromáždění, shromáždění v obydlích občanů, shromáždění jmenovitě pozvaných osob konaná v uzavřených prostorách.
Svolavatel má právo na součinnost a pomoc úřadů podle možností a okolností v místě, má právo na to, aby pozvání na shromáždění bylo ve vhodném čase vyhlášeno místním rozhlasem. Obecně lze říci, že povinností svolavatele je zajistit pořadatelskou službu v potřebném rozsahu, řídit průběh shromáždění tak, aby se podstatně neodchylovalo od účelu uvedeného v oznámení a dbát o jeho pokojný průběh. Účastníci shromáždění musí dbát pokynů svolavatele a pořadatelů a po ukončení shromáždění se pokojně rozejít. Nesmějí být ozbrojeni a mít u sebe předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, pokud lze z okolností usuzovat, že mají být užity k násilí nebo k pohrůžce násilím.
Účastníci shromáždění nesmějí mít zakryt obličej, pokud je proti shromáždění prováděn zákrok Policie ČR. Za porušení této povinnosti hrozí pokuta do 10.000 Kč.

Shromáždění může příslušný (výše zmíněný) úřad poté, co mu bylo oznámeno, zakázat, pokud oznámený účel směřuje k výzvě popírat práva občanů, dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti nebo jinak porušovat ústavu a zákony. Zakázat lze shromáždění i pokud se má konat na místě, kde:

• by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví,
• na stejném místě ve stejnou dobu se má konat jiné shromáždění (přednost má dříve oznámené shromáždění, nelze-li je určit, rozhoduje se losem),
• by došlo k omezení dopravy a zásobování, což by bylo v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva, je-li možno bez nepřiměřených obtíží konat shromáždění jinde, aniž by se zmařil jeho oznámený účel.

O zákazu rozhoduje příslušný úřad do tří dnů od oznámení, písemné vyhotovení rozhodnutí vyvěsí na úřední desce, vyhlásí zákaz místním rozhlasem nebo jiným obdobným způsobem. Pokud o to svolavatel požádá, zašle mu úřad rozhodnutí současně s jeho vyvěšením na vědomí. Svolavateli se vydává písemné vyhotovení rozhodnutí pouze na jeho žádost. Vyvěšením na úřední desce se považuje rozhodnutí za oznámené svolavateli a doručené. Pak má svolavatel 15 dnů na podání opravného prostředku k soudu. Podání opravného prostředku nemá odkladný účinek, soud rozhoduje do tří dnů od podání. Pokud zákaz zruší, může svolavatel uspořádat shromáždění podle původního oznámení do 30 dnů od právní moci rozhodnutí soudu.

Obdobnou konstrukcí je i možnost rozpustit již započaté shromáždění v jeho průběhu. Může tak učinit zástupce příslušného úřadu, případně příslušník policie ve službě, jestliže se koná shromáždění:

• jež bylo zakázáno a svolavatel je na výzvu sám neukončí,
• nebylo oznámeno a nastaly okolnosti, jež by odůvodnily jeho zákaz,
• bylo oznámeno, ale podstatně se odchýlilo od oznámeného účelu takovým způsobem, že by byl naplněn důvod k jeho zákazu,
• jestliže účastníci páchají trestné činy a nápravu se nepodařilo zjednat jiným způsobem, zejména zákrokem proti jednotlivým pachatelům.

Rozpuštění shromáždění je třeba účastníkům shromáždění sdělit, uvést důvody a upozornit na následky neuposlechnutí. Zároveň je třeba vyzvat k pokojnému rozchodu. To vše je třeba učinit srozumitelně a tak, aby se s tímto sdělením mohli všichni účastníci seznámit. Proti rozpuštění může svolavatel nebo účastník shromáždění podat k soudu do 15 dnů námitky.

Neoznámené shromáždění není možno jen pro nedostatek oznámení rozpustit. Svolavatel neoznámeného shromáždění, i když nebylo rozpuštěno, odpovídá za přestupek a může být pokutován do výše 5.000, - Kč. Pokuta hrozí i účastníku, který se na shromáždění chová v rozporu se zákonem – podle okolností do 5.000 Kč nebo až do 10.000 Kč. Pokud je užito násilí nebo výhrůžek směřujících k omezení shromažďovacího práva jiné osoby nebo k odporu proti pořádkovým opatřením svolavatele či pořadatelů, může být pachatel takového jednání trestně stíhán.

2. Vzor oznámení

viz přílohy na konci článku ...

3. Nejčastější nejasnosti a praktické rady

Nikdy nepoužívejte formulace „povolené“ či „nepovolené“ shromáždění (pochod, demonstrace apod.). Je to nesmysl. Právo pokojně se shromažďovat zaručuje ústava a toto základní občanské právo nelze vázat na úřední povolení. Nezákonné však je, pokud se v předepsaném předstihu shromáždění neoznámí místně příslušnému (obecnímu) úřadu a následně se uskuteční. Pak přichází v úvahu odpovědnost za přestupek a možné pokutování do 5.000,- Kč. To však nelze, pokud jde o předem neorganizované, spontánní shromáždění občanů … .

K tomu, aby se shromáždění konalo na veřejném prostranství, nepotřebujete žádá povolení či souhlasy vlastníků pozemků či správců tamních sítí a staveb (typicky byly pokusy omezit např. v Praze průvody a shromáždění tím, že to neodsouhlasila Technické správa komunikací, případně Dopravní podnik hl. m. Prahy.

Připravte se na to, že úřady podřízené místním politickým reprezentacím budou vyvíjet snahy o zástupné a obstrukční zneužití zákonných důvodů pro zákaz shromáždění - typicky a nejčastěji důvod, že by konáním shromáždění na daném místě došlo k omezení dopravy a zásobování, což by bylo v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva – úřední zneužití tohoto důvodu bylo zaznamenáno dokonce i v případě slepé ulice s několika málo obytnými domy bez jediného obchodu. Časté bývá argumentování tím, že by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví a bezpečnost díky pouličnímu provozu, že by se blokovala veřejná hromadná doprava apod. Přitom svolavatel + pořadatelé spolu s úřady včetně obecní i státní policie (jež mají povinnost součinnosti) zpravidla mohou zajistit nekolizní řešení, krátkou blokaci dopravy jež je adekvátním omezením ve prospěch reálného výkonu základního občanského práva shromáždivších se občanů. Zneužití bylo zaznamenáno i v tom smyslu, že se tvrdilo – a podvodně dokládalo – že na témže místě ve stejnou dobu se má konat jiné shromáždění, oznámené dříve.

Ohlašujte shromáždění raději osobně na příslušném úřadě.

Lepší a jednodušší je, když shromáždění ohlásí fyzická osoba, než právnická.

Není dobré ohlašovat shromáždění s nadhodnocenou předpokládanou účastí mnoha osob a uvést to tam. Je pak víc důvodů k zákazu. Je lepší uvést 20 nebo 50 předpokládaných účastníků a ne 1000. V našich reálných poměrech je demonstrace o 100 účastnících již velkým shromážděním a to bychom měli zohlednit v oznámení.

Přiměřený počet pořadatelů je asi 1 na 50 očekávaných účastníků.

Doporučujeme využít §6 odst. 1) zákona, podle kterého svolavatel má právo, aby pozvání na shromáždění bylo ve vhodném čase vyhlášeno místním rozhlasem. Úřad podle možností a okolností poskytuje svolavateli pomoc. Např. v Praze je možno požádat třeba Radio Regina, v krajích jiné rozhlasové stanice.

Dále je vhodný výlep plakátů i když je trochu problém kolize s v místě platnými vyhláškami o zákazu znečišťování veřejného prostranství, které může být v případě prokázání fyzické osobě pokutováno.
Pokud úřad shromáždění zakáže, lze uspořádat na stejném místě sběr podpisů pod petici i s příslušným ozvučením a s projevy. Není to shromáždění podle zákona, dá se však dosáhnout obdobného efektu.
Dbejte na pečlivou přípravu technického zajištění shromáždění. Rady a postřehy:

Stavba pódia, ozvučení a osvětlení bývá bolavým místem řady malých demonstrací, je proto třeba mu věnovat maximální pozornost. Pokud seženete sebelepší řečníky, zpěváky či performery, kteří však nebudou vidět ani slyšet, vyjde veškerá vaše snaha vniveč. Pokud má jít o shromáždění doprovázené hudbou, je nutno ohlásit Ochrannému svazu autorskému veřejnou produkci a informovat se o případných poplatcích za užití hudebních děl – zdůraznit, že jde o veřejné shromáždění, kde se od účastníků žádné vstupné nevybírá.

Vaše demonstrace musí přilákat kolemjdoucí, každý musí mít pocit, že se „něco děje“. Nepodceňujte proto technické zajištění akce, sebelepší myšlenky nikoho neosloví, pokud na sebe jejich nositelé nedokáží upoutat pozornost. Nebojte se hudby, světelných efektů, videoprojekcí. Teprve když každého kolemjdoucího praštíte do očí, když se všichni budou chtít podívat, co se děje, bude vaše akce opravdu účinná.

Několik tipů, jak demonstraci technicky zajistit:

Pokud chystáte větší akci, technické služby vašeho města jsou schopny vám zapůjčit lešení pro stavbu pódia, mívají i elektrické agregáty.

Přívod elektřiny je možno vyřešit i legálním přípojením do rozvodné sítě. Může vyjít i levněji než pronájem agregátu. Je třeba řešit u vašeho distributora elektrické energie s dostatečným časovým předstihem.

Kvalitní ozvučení a osvětlení (nezbytné pro podvečerní a večerní akce) je velmi drahé. Nesnažte se dávat ozvučení dohromady na koleně, megafon, nebo kamarádovo kytarové kombo je vždy až tou poslední možností, když neseženete nic lepšího. Oslovte místní podnikatele a požádejte je o podporu. Zkuste oslovit provozovatele diskotéky, prodejce diskotékové, zvukařské techniky, provozovatele místního rockového klubu, zkuste najít podporu v kulturním domě, v Sokolu, u dobrovolných hasičů, zkrátka kdekoliv, kde mají ozvučovací techniku.

Všechno jde sehnat zadarmo, opravdu všechno! Pokud máte silnou myšlenku, dokážete získat podporu na místech, kde ji potřebujete. Pokud vás odmítne pátý místní podnikatel, zavolejte tomu šestému.

Pokud nejste schopen získat partnery pro zajištění akce, je velice pravděpodobné, že nejste schopen ani oslovit veřejnost a bylo by proto pro vás lepší na celou věc zapomenout. Špatně zorganizovaná akce může celé věci spíše uškodit.

Přiložené soubory:

• oznámení o shromáždění pro fyzické osoby
• oznámení o shromáždění pro právnické osoby